Lekce 2
Naučte se následujíc slovíčka:
dželd | svazek (knihy) |
جلد |
nafar | jednotlivý |
نفر |
mard | muž |
مرد |
kaqaz | papír |
کاغذ |
varaq | arch (papíru) |
ورق |
qaleb | kus (mýdla) |
قالب |
sabun | mýdlo |
صابون |
sasan | Sasan (chlapecké jméno) |
ساسان |
bé-bachšid | promiňte! |
ببخشید |
aqa | pan |
آقا |
ki | kdo (tázací zájmeno) |
کی |
žale | Zhaleh (dívčí jméno) |
ژاله |
amuzgar | učitel |
آموزگار |
esm | jméno |
اسم |
či | co (tázací zájmeno) |
چی |
če | co |
چه |
aqa-ye džavadi | Pan Javadi |
آقای جوادی |
midanid | víte? |
می دانید؟ |
sa´at | čas, hodiny, hodinky |
ساعت |
daqiqe(h) | minuta |
دقیقه |
bále | ano |
بله |
chéyli | velmi |
خیلی |
chaheš mikonam | není zač! |
خواهش می کنم |
minu | Minu (dívčí jméno) |
مینو |
mina | Mina (dívčí jméno) |
مینا |
hasan | Hassan (chlapecké jméno) |
حسن |
mehrdad | Mehrdad (chlapecké jméno) |
مهرداد |
patu | deka |
پتو |
Podstatná jména
Jak jste si všimli, perština nemá člen určitý. Pokud máme na mysli konkrétní věc,
vyjádříme ji takto:
gol | (určitá) květina |
گل |
hotel | (určitý) hotel |
هتل |
Neurčitá podstatná jména vyjádříme přidáním nepřízvučného „i“
gól-i | nějaká květin |
گلی |
ketáb-i | nějaká kniha |
کتابی |
mašín-i | nějaké auto |
ماشینی |
džá-i | nějaké místo |
ماشینی |
patú-i | nějaká deka |
ماشینی |
Stejně tak v množném čísle:
miz-há-i | nějaké stoly |
میزهایی |
dža-há-i | nějaká místa |
جاهایی |
češm-há-i | nějaké oči |
چشمهایی |
Číslovky od 0 do 12
sefr | nula |
صفر |
yek | jedna |
یک |
do | dva |
دو |
se | tři |
سه |
čahar | čtyři |
چهار |
pandž | pět |
پنج |
šeš | šest |
شش |
haft | sedm |
هفت |
hašt | osm |
هشت |
noh | devět |
نه |
dah | deset |
ده |
yazdah | jedenáct |
یازده |
davazdah | dvanáct |
دوازده |
Číslovky se kladou před podstatné jméno v jednotném čísle
yek deracht | jeden strom |
یک درخت |
se miz | tři stoly |
سه میز |
haft televiziyon | sedm televizorů |
هفت تلویزیون |
do hotel | dva hotely |
دو هتل |
Porovnejte:
yek miz | jeden stůl, nějaký stůl |
یک میز |
yek miz-i | určitý stůl |
یک میزی |
Počty
Perština používá k počítání tzv. klasifikátory. Následují samotnou číslovku.
Například:
čahar dželd ketab | čtyři svazky knih |
چهار جلد کتاب |
do nafar mard | dva jednotliví muži |
دو نفر مرد |
pandž varaq kaqaz | pět archů papíru |
پنج ورق کاغذ |
do qaleb sabun | dva kusy mýdla |
دو قالب صابون |
Nicméně většina klasifikátorů může být nahrazena nespecifikovaným „ta“. Tato forma
se nepoužívá s číslovkou „yek“. Srovnejte:
yek čeraq | jenda lampa |
یک چراغ |
čahar ta ketab | čtyři knihy |
چهار تا کتاب |
do ta sabun | dvě mýdla |
دو تا صابون |
Tento tvar „ta“ se nepřekládá. Příklad:
se ta miz | tři stoly |
سه تا میز |
pandž ta dar | pět dveří |
پنج تا در |
haft ta čeraq | sedm lamp |
هفت تا چراغ |
Slovo „čand“ je zajímavé v tom, že může být použito jako neurčitá číslovka „několik“
nebo jako tázací slovo „kolik“. Porovnejte:
čand ta ketab | několik knih |
چند تا کتاب |
čand ta patu | několik dek |
چند تا پتو |
čand ta ketab? | kolik knih? |
چند تا کتاب؟ |
čand ta patu? | kolik dek? |
چند تا پتو؟ |
Pokud „čand“ použijeme jako slovo tázací, intonace věty musí být zpočátku nahoru a konec ostře dolů.
V kombinaci s tázacími zájmeny, které jsme probrali v první lekci, můžeme nyní vytvářet
tato spojení:
in do ta ketab | tyto dvě knihy |
این دو تا کتاب |
an šeš ta dar | tamtěch patero dveří |
آن شش تا در |
in haft ta miz | těchto sedm stolů |
این هفت تا میز |
an dah ta čeraq | tamtěch deset lamp |
آن ده تا چراغ |
Přidání „ta“ je nepovinné. Použití samotného „se“ nebo „se ta“ má stejný význam.
Při rozhovoru s Peršanem však zjistíme, že „ta“ používají celkem často.
Na závěr si povšimneme kombinace číslovky a koncovky „i“. V češtině se
překládá jako „určitý“ a „asi“ nebo i „několik“.
yek márd-i | určitý muž |
یک مردی |
pandž ta derácht-i | asi pět stromů |
پنج تا درختی |
čand ta sabún-i | několik kusů mýdla |
چند تا صابونی |