Přítomný čas prostý

(mozáre achbáry)
 
Mi + kořen přítomného času + přípona = přítomný čas prostý
  • Slovesa v perštině mají dva kořeny: kořen minulého času a kořen přítomného času. Kořen minulého času se snadno odvozuje z infinitivu, ale kořen přítomného času nemůže být vždy odvozen z infinitivu a je třeba se ho naučit jako sloveso.
  • Přítomný čas prostý se tvoří připojením předpony می‌ (mi) ke kořeni přítomného času a připojením koncovky pro příslušnou osobu.
Například:
Já čtu michánam

می خوانم
Ty čteš michání

می خوانی‌
On,ona,ono čte michánad

می خواند
My čteme michánim

می خوانیم
Vy čtete michánid

می خوانید
Oni čtou michánand

می خوانند
  • U složených sloves se předpona می (mi) pro přítomný čas umísťuje na začátek slovesného tvaru.
Například:
  Přít. čas prostý Kořen přít. času Infinitiv
Přebírám, vyzvedávám

بر می‌‌دارم

barmidáram

بردار

bardár

بر داشتن

bardáštan
Pracuji

کار می‌‌کنم

kár mikonam

کار کن

kárkon

کار کردن

kár kardan
(on) žije

زندگی‌ می‌‌کند

zendegi mikonad

زندگی‌ کن

zendegikon

زندگی‌ کردن

zendegi kardan
  • Zápor přítomného času prostého se tvoří připojením záporné předpony ن (ne) k předponě prostého tvaru می (mi)
Například:
(já) nečtu

نمی‌ خوانم

nemichánam
(on) nežije

زندگی‌ نمی‌‌کند

zendegi nemikonad