Zajímavé knihy

Hledání pravdy a krásy

Antologie perské literatury. Tento výběr zahrnuje různé překlady do češtiny od nejstarších pramenů (Avesta a zoroastrovské texty) přes klasickou a súfijskou prózu a poezii (Rúdakí, Ferdousí, Ibn Síná, Nezámí, Attár, Omar Chajjám, Sa´dí, Rúmí, Háfez, Džámí aj.) až po moderní literaturu (Iqbál, Hedájat, Džamálzáde ad.) a také iránský folklór. Antologii z překladů mnoha překladatelů i vlastních připravil Jiří Bečka. Kniha vychází k uctění jeho nedožitých 90. narozenin.

Úsměvy a moudrost Persie

Lila Ibrahim-Ouali, Bahman Namvar-Motlag

 Krátké příběhy, vybrané a převyprávěné z Masnaví. Dílo velkého perského básníka a filozofa Džaláluddína Rúmího, které Rúmí diktoval svým žákům na konci svého života - před více než sedmi sty lety. Příběhy jsou různého původu, některé jsou tradiční a vyskytovaly se v Íránu, Turecku, Indii a v různých arabských zemích, jiné jsou čistě dílem Rúmího. Inspiroval se v nich sociálními událostmi své doby nebo i úsměvnými příhodami vlastní rodiny a jejího okolí. Kniha vypráví o jednání a vztazích lidí navzájem, lidí a zvířat a jsou tu zastoupeny i bajky. Vyprávění vyjadřují zábavnou formou Rúmího moudrý pohled na svět a životní zkušenosti, jak s tolerancí přispět k osobnímu rozvoji, štěstí a moudrosti. Čtenář tu nachází zrnka moudrosti, podněty k úsměvu i k přemýšlení.

Starověká Persie

Henri Stierlin

Publikace se širokým tematickým záběrem a jedinečnými barevnými fotografiemi je věnována umění a architektuře starověkého Íránu v době před nástupem islámu. Sahá až do prehistorické doby a nabízí vyčerpávající přehled nejvýznamnějších kultur, které se v průběhu času v této staré kolébce civilizací Středního východu vyvíjely. Zahrnuje jak „vnitřní“ Persii, tedy teritorium uvnitř hranic dnešního Íránu, tak regiony, kam sahal vliv „vnější“ Persie, s proslulými archeologickými lokalitami jako Nimrúd Dag, Palmýra či Hatra. Kromě čistě perských památek se kniha rovněž zabývá archeologickými nálezy z Mezopotámie, východní Anatolie a oblasti horního toku Eufratu a okrajově i nálezy z východních království v blízkosti řeky Indu. Archeologové odhalili teprve nedávno, že první řemeslníci kultury Jiroft, kteří před 5 000 lety obývali perskou vysočinu, byli současníky velkých mezopotamských civilizací; kniha tedy přináší informace o kulturách, které byly ještě před pár desetiletími zcela neznámé. Zasazuje rovněž umění a architekturu starověké Persie do kontextu vzájemných kulturních vztahů s dalšími velkými starověkými civilizacemi, především s Řeckem. Zahrnuje informace o zajímavém vývoji v menších lokálních královstvích, jako byl Marlik, Urartu či Lúristán, i v rozlehlé achaimenovské říši Kýra a Dáreia, která zaměstnávala řecké architekty a sochaře z Iónie. Text doplněný bohatým obrazovým materiálem mapuje úchvatná mistrovská díla, jako například zlaté poklady a paláce Persepole. Po výbojích Alexandra Velikého se v oblasti objevila díla s výrazně helénistickými rysy, která předznamenávala charakteristické umění Parthů. Knihu uzavírá rozbor architektury a sochařství v Hatře a skalních reliéfů z doby mocné sásánovské dynastie, velkého protivníka Říma a Byzance. Příběh předislámské Persie se pak uzavírá v předvečer arabského vpádu, v polovině 7. století n. l. Jedinečnou publikaci mapující málo známé umění jedné z největších starověkých civilizací doprovázejí fotografie míst, kam se odborníci i milovníci umění z politicko-vojenských důvodů dostanou jen s obtížemi a zřídka.

Dějiny Íránu

Axworthy Michael

Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o mocné říši Achajmenovců, kterou si podrobil Alexandr Makedonský, líčí boje Parthů a Sásánovců s Římany, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, ničivé nájezdy Mongolů, rozkvět perské kultury a literatury za ílchánů a Tímúrovců i snahy safíjovských šáhů o sjednocení íránské společnosti. Všímá si událostí vedoucích k nástupu dynastie Pahlaví a k jejímu svržení tzv. islámskou revolucí a vysvětluje příčiny iránsko-irácké války. Text uzavírá stručný váklad o šíitském islámu, genealogická tabulka dynastií, chronologie událostí, přehled česko-íránských vztahů s souhrn statistických údajů o Íránu.

Hále Purafzál, Roger Montgomery

Haféz, mystický filozof i zanícený básník, stejně jako předchůdce Rúmí, je nám duchovním průvodcem při hledání podstaty života.

Rúmí
Masnaví.
Básně vnitřního smyslu

Džaláleddín Balchí Rúmí (1207--1273), zakladatel řádu tančících dervišů, je považován za největšího básníka islámského súfismu. Růženec mystických příběhů a parabol z Masnaví ("Koránu Peršanů"), z gazelů a ze čtyřverší přeložili Jiří Bečka a Josef Hiršal.

Divotvorný svícen perských bájí a pohádek

Jaroslav Tichý

Kniha představuje jedinečnou sbírku 18 perských pohádek a bájí, v nichž se orientální důvtip mazaných zlodějíčků střetává s čarokrásným půvabem cizokrajných princezen a hluboká moudrost učených dervišů soupeří s bezbřehou mocí urozených sultánů s šáhů. Od autora oblíbené knihy baltických pohádek Diamantová sekera!

K oberec, do něhož bylo vetkáno celé stádo kozorohů v úprku na horský útes, hýčkal neslyšně chlapcův krok. Ten koberec byl jistě tak vzácný, že kdyby jej rozřezali na kusy a rozdělili setnině vojáků, neprodával by se žádný z těch kousků levněji než za dvacet tisíc stříbrných dirhamů. Kolem dokola při stěnách stálo pak nespočet cedrových truhlic s otevřenými víky, protože šňůry perel a zlaté řetězy přetékaly z některých přes okraje až na podlahu, a v jiných se vršily zase celé hory stříbrných číší. Chlapec vskutku nevěděl, nad čím žasnout víc: nad rubíny, smaragdy a safíry, kterými byly posázeny, nebo nad podobami labutí, veverek, kohoutů, tygrů a oveček, do nichž je zlatník vytepal? K niha, kterou držíte v rukou, představuje jedinečnou sbírku 18 perských pohádek a bájí, v nichž se orientální důvtip mazaných zlodějíčků střetává s čarokrásným půvabem cizokrajných princezen a hluboká moudrost učených dervišů soupeří s bezbřehou mocí urozených sultánů s šáhů.

Írán aneb cesta do mého pravěku

Věrka Drozdová

Autorka jako dítě strávila dětství v Iránu, když její otec zde pracoval u firmy SIS (Société Iranienne Skoda) jako stavbyvedoucí. V roce 2007 se autorka vydala s manželem na soukromou třítýdenní cestu po Iránu a navštívila i místa, kde jako dítě žila. Zároveň konečně poznávala osobně historická místa staré Persie, která byla kolébkou i evropské kultury.

Jak jsme v Teheránu četly Lolitu

Ázar Nafísíová

Originální dílo na téma vztahu mezi životem a literaturou. Výmluvné svědectví o moci literatury a o tom, jakým útočištěm před ideologií se může stát umění těm, kdo žijí pod vládou tyranů.

Na brzkou shledanou, Teheráne

Anne Ameri - Siemensová

Osobní vzpomínky knížecí dcery Azar v příběhu vlastní rodiny; zároveň s tím se jí podařilo přiblížit čtenáři současný vývoj v Íránu.

Příběh Azar a její rodiny je zachycen na pozadí politických událostí Íránu v době vlády Muhammada Rezá Pahlaví, jeho svržení a následného nástupu ájatolláha Chomejního k moci. Naděje a očekávání se však nenaplnila a rodina byla nucena odejít do exilu.

Vězeňkyně z Teheránu

Márína Nematová

Autentický román Íránky, nyní kanadské občanky, která byla jako šestnáctiletá na základě vykonstruovaného obvinění zatčena revoluční gardou, odsouzena k smrti a následující dva roky prožila v pověstné teheránské věznici Evin.

Autorka se ve vzpomínkách vrací do středu své křesťanské rodiny a líčí i celkovou atmosféru v zemi za vlády ajatolláha Chomejního, kdy veškerý život v Teheránu i v celé zemi ovlivňovalo řádění revolučních gard. Do vězení se dostala v roce 1988 přímo ze školy na základě falešného obvinění z protirevoluční činnosti a ve věku šestnácti let byla odsouzena k smrti. Po dvou letech se dostala na svobodu díky jednomu z gardistů, který se do ní zamiloval a poté, co ji přinutil konvertovat k islámu, se s ní oženil. Po jeho smrti se musela vrátit do vězení, ale manželova rodina, která měla úzké spojení s Chomejního režimem, jí zajistila konečné propuštění. Po návratu k rodičům, kde nebyla vítána, se setkala po dlouhé době s mladíkem, který na ni celou dobu věrně čekal. Po sňatku oba manželé emigrovali složitou cestou do Kanady, kde žena z odstupu sledovala utrpení svých méně šťastných rodáků. Vlastním autentickým příběhem se snaží upozornit veřejnost na bezpráví a teror ve své zemi.