Lekce 2
Naučte se následujíc slovíčka:
| dželd | svazek (knihy) |
جلد |
| nafar | jednotlivý |
نفر |
| mard | muž |
مرد |
| kaqaz | papír |
کاغذ |
| varaq | arch (papíru) |
ورق |
| qaleb | kus (mýdla) |
قالب |
| sabun | mýdlo |
صابون |
| sasan | Sasan (chlapecké jméno) |
ساسان |
| bé-bachšid | promiňte! |
ببخشید |
| aqa | pan |
آقا |
| ki | kdo (tázací zájmeno) |
کی |
| žale | Zhaleh (dívčí jméno) |
ژاله |
| amuzgar | učitel |
آموزگار |
| esm | jméno |
اسم |
| či | co (tázací zájmeno) |
چی |
| če | co |
چه |
| aqa-ye džavadi | Pan Javadi |
آقای جوادی |
| midanid | víte? |
می دانید؟ |
| sa´at | čas, hodiny, hodinky |
ساعت |
| daqiqe(h) | minuta |
دقیقه |
| bále | ano |
بله |
| chéyli | velmi |
خیلی |
| chaheš mikonam | není zač! |
خواهش می کنم |
| minu | Minu (dívčí jméno) |
مینو |
| mina | Mina (dívčí jméno) |
مینا |
| hasan | Hassan (chlapecké jméno) |
حسن |
| mehrdad | Mehrdad (chlapecké jméno) |
مهرداد |
| patu | deka |
پتو |
Podstatná jména
Jak jste si všimli, perština nemá člen určitý. Pokud máme na mysli konkrétní věc,
vyjádříme ji takto:
| gol | (určitá) květina |
گل |
| hotel | (určitý) hotel |
هتل |
Neurčitá podstatná jména vyjádříme přidáním nepřízvučného „i“
| gól-i | nějaká květin |
گلی |
| ketáb-i | nějaká kniha |
کتابی |
| mašín-i | nějaké auto |
ماشینی |
| džá-i | nějaké místo |
ماشینی |
| patú-i | nějaká deka |
ماشینی |
Stejně tak v množném čísle:
| miz-há-i | nějaké stoly |
میزهایی |
| dža-há-i | nějaká místa |
جاهایی |
| češm-há-i | nějaké oči |
چشمهایی |
Číslovky od 0 do 12
| sefr | nula |
صفر |
| yek | jedna |
یک |
| do | dva |
دو |
| se | tři |
سه |
| čahar | čtyři |
چهار |
| pandž | pět |
پنج |
| šeš | šest |
شش |
| haft | sedm |
هفت |
| hašt | osm |
هشت |
| noh | devět |
نه |
| dah | deset |
ده |
| yazdah | jedenáct |
یازده |
| davazdah | dvanáct |
دوازده |
Číslovky se kladou před podstatné jméno v jednotném čísle
| yek deracht | jeden strom |
یک درخت |
| se miz | tři stoly |
سه میز |
| haft televiziyon | sedm televizorů |
هفت تلویزیون |
| do hotel | dva hotely |
دو هتل |
Porovnejte:
| yek miz | jeden stůl, nějaký stůl |
یک میز |
| yek miz-i | určitý stůl |
یک میزی |
Počty
Perština používá k počítání tzv. klasifikátory. Následují samotnou číslovku.
Například:
| čahar dželd ketab | čtyři svazky knih |
چهار جلد کتاب |
| do nafar mard | dva jednotliví muži |
دو نفر مرد |
| pandž varaq kaqaz | pět archů papíru |
پنج ورق کاغذ |
| do qaleb sabun | dva kusy mýdla |
دو قالب صابون |
Nicméně většina klasifikátorů může být nahrazena nespecifikovaným „ta“. Tato forma
se nepoužívá s číslovkou „yek“. Srovnejte:
| yek čeraq | jenda lampa |
یک چراغ |
| čahar ta ketab | čtyři knihy |
چهار تا کتاب |
| do ta sabun | dvě mýdla |
دو تا صابون |
Tento tvar „ta“ se nepřekládá. Příklad:
| se ta miz | tři stoly |
سه تا میز |
| pandž ta dar | pět dveří |
پنج تا در |
| haft ta čeraq | sedm lamp |
هفت تا چراغ |
Slovo „čand“ je zajímavé v tom, že může být použito jako neurčitá číslovka „několik“
nebo jako tázací slovo „kolik“. Porovnejte:
| čand ta ketab | několik knih |
چند تا کتاب |
| čand ta patu | několik dek |
چند تا پتو |
| čand ta ketab? | kolik knih? |
چند تا کتاب؟ |
| čand ta patu? | kolik dek? |
چند تا پتو؟ |
Pokud „čand“ použijeme jako slovo tázací, intonace věty musí být zpočátku nahoru a konec ostře dolů.
V kombinaci s tázacími zájmeny, které jsme probrali v první lekci, můžeme nyní vytvářet
tato spojení:
| in do ta ketab | tyto dvě knihy |
این دو تا کتاب |
| an šeš ta dar | tamtěch patero dveří |
آن شش تا در |
| in haft ta miz | těchto sedm stolů |
این هفت تا میز |
| an dah ta čeraq | tamtěch deset lamp |
آن ده تا چراغ |
Přidání „ta“ je nepovinné. Použití samotného „se“ nebo „se ta“ má stejný význam.
Při rozhovoru s Peršanem však zjistíme, že „ta“ používají celkem často.
Na závěr si povšimneme kombinace číslovky a koncovky „i“. V češtině se
překládá jako „určitý“ a „asi“ nebo i „několik“.
| yek márd-i | určitý muž |
یک مردی |
| pandž ta derácht-i | asi pět stromů |
پنج تا درختی |
| čand ta sabún-i | několik kusů mýdla |
چند تا صابونی |